Období
jara
(i
zbytek
roku)
je
jako
dělané
na
sběr
a
konzumaci
mladých
rostlin,
které
nám
vlijí
nový
život
do
žil.
Je
nespočet
bylinek
-
rostlinek
léčivek,
které
se
dají
sbírat
a
konzumovat.
.
Obecné
zásady
sběru
planých
rostlin
Sbíráme
jen
ty
rostliny,
které
bezpečně
známe.
Používáme
z
nich
jen
ty
části,
které
se
doporučují
pro
kuchyňské
využití. Rostliny
sbíráme
na
čistých
neznečištěných
místech,
kde
nehrozí
kumulace
škodlivých
látek.
U
nitrofilních
druhů
nesbíráme
přerostlé
či
staré
jedince
s
vysokým
obsahem
dusíkatých
látek.
Vyloučíme
i
rostliny
povadlé,
suché
či
poškozené. Při
sběru
zelených
částí
rostlin
určených
k
přímé
konzumaci
upřednostňujeme
stíněná
místa
a
nejmladší
části
rostlin
(mladé
výhonky,
listy).
Obsahují
méně
hořčin.
Pokud
chceme
rostlinu
sušit,
sbíráme
ji
za
slunečného
dne
s
co
nejmenší
vzdušnou
vlhkostí,
usnadňuje
to
následné
sušení. Nasbíranou
surovinu
přenášíme
nejlépe
v
zavazadle
bránícím
zapaření
a
umožňujícím
tedy
přístup
čerstvého
vzduchu,
jako
je
např.
proutěný
košík,
plátěné
tašky,
papírové
sáčky.
Surovinu
co
nejrychleji
zpracujeme,
omyjeme,
přebereme
a
použijeme
do
jídla
nebo
vhodným
způsobem
konzervujeme
(sušení,
zamrazení,
nakládání
do
octa,
do
oleje,
do
cukru,
zavařování
aj.).
Proč
sbírat
a
konzumovat
plané
rostliny?
Doplníme si stravu o zcela čerstvé potraviny i v případě, že nemáme zahrádku či možnost přístupu k čerstvé zelenině a ovoci.
Doplníme si přirozeným způsobem živiny, minerály a stopové prvky, které se v běžné stravě už příliš nevyskytují, přesto jsou nutné pro náš zdravý život.
Rozšíříme si sortiment používaných potravin, což nám umožní obohatit si jídelníček.
Sběr planých rostlin nám umožní strávit více volného času v přírodě, což již samo o sobě má blahodárný vliv na zdraví a duševní pohodu.
Ušetříme finanční prostředky.
Některé
obsahové
látky
v
planých
rostlinách
Alkaloidy
Dusíkaté, zpravidla heterocyklické organické látky, vznikají u celé řady rostlin při metabolismu aminokyselin. Vyskytují se buď volné, nebo vázané na organické kyseliny. V současnosti známe asi 3000 alkaloidů u 4000 rostlinných druhů. V rostlinách slouží jako fytochemická obrana vůči býložravcům, uplatňují se také v metabolických procesech rostlin. Známé jsou fyziologické účinky alkaloidů na člověka, většina z nich má vliv na nervovou soustavu člověka. Používají se jednak ve farmacii k léčení chorob, ale také mohou vyvolávat drogovou závislost. K významným alkaloidům patří např.: efedrin, meskalin, nikotin, lobelin, kokain, chinin, morfin, chelidonin, psilocybin, johinbin, kofein.
Flavonoidy
Sekundární metabolity některých rostlin, uplatňují se při fotosyntetických reakcích. Jsou to barviva, jež se vyskytují buď volně nebo vázána na cukr. Jsou obsaženy v květech, plodech a listech. Je známo asi 3500 druhů flavonoidů. Mají prokázaný vliv na lidský organismus, známé jsou hlavně jejich antioxidační vlastnosti, schopnost inhibovat některé enzymy nebo jejich interakce s hormony. Nejvýznamnějšími jsou: apigenin (přítomný v petrželi, celeru, heřmánku), kvercentin (chmel, česnek, čajovník), kyanidin (mandle), rutin (pohanka).
Glykosidy
Jsou hojně obsaženy v rostlinách, rozpustné ve vodě a v etanolu. Vyskytují se jako barviva (anthokyany) nebo mají ochrannou funkci (antibiotika, antimykotika). Jsou většinou hořké, někdy silně voní. Využívají se v potravinářství i v lékařství. Jako příklad si uvedeme salicin (vrba), glukovanilin (vanilovník - koření vanilka), kumarin (mařinka vonná), amygdalin (mandloň, broskvoň).
Hořčiny
Jsou to látky rostlinného původu různého chemického složení a výrazně hořké chuti. Dráždí chuťové receptory, zvyšují chuť k jídlu, působí příznivě na sekreci trávicích šťáv a tím i zlepšují trávení. Užívají se převážně jako tinktury, extrakty a alkoholové výtažky. Do této skupiny látek patří např.: absinthin, artabsin (pelyněk pravý), knicin (benedikt lékařský), marrubiin (jablečník obecný).
Lipidy
Významná součást rostlinného organismu v rostlinách. Vyskytují se především jako oleje, jsou nerozpustné ve vodě, ale rozpustné v některých organických rozpouštědlech. Jejich funkce je zásobní nebo stavební. Podle stavby se dělí na jednoduché: glyceridy, ceridy (vosky) a složené: fosfolipidy (lecitin, acetylcholin), glykolipidy (sulfolipidy ve vyšších koncentracích třeba v mořských řasách a listech některých rostlin). Potravinově velmi významné jsou některé glyceridy - slunečnicový olej, sezamový olej, řepkový olej, lněný olej, konopný olej, kakaové máslo.
Minerální
látky
Minerální látky se v rostlinách se vyskytují ve formě sloučenin. Podílejí se na výstavbě tělesných tkání, podmiňují stálý osmotický tlak v tělesných tekutinách, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Některé z nich potřebuje lidský organismus přijímat v gramech, jiné v setinách miligramů. K nejvýznamnějším patří: draslík, vápník, sodík, hořčík, železo, mangan, zinek, křemík.
Pryskyřice
Jedná se o lipofilní produkty některých rostlin, jsou křehké, průhledné. Mají pro rostlinné tělo ochranný význam, hojí rány a chrání rostlinu před infekcí a patogeny. Jmenujme si například: Styrax (ambroň východní) - používá se jako kadidlo na vykuřování a proti parazitům kůže, terpentýnový balzám (borovice lesní a černá) se používá jako ředidlo na barvy.
Sacharidy
Tvoří podstatnou součást rostlinného organismu, jsou zdrojem energie pro metabolismus, jsou stavebním kamenem pro buňky a pletiva, zúčastňují se osmotických dějů, mají zásobní funkce. Dělí se podle počtu molekul na monosacharidy (glukóza, fruktóza), oligosacharidy (sacharóza, maltóza), polysacharidy (škrob, glykogen, celulóza, hemicelulóza, inulin, pektin).
Silice
Jsou tvořeny většinou širokým spektrem různých látek, nazývají se také éterické oleje. Slouží rostlinám hlavně jako ochrana před patogeny, před hmyzem, před spásáním, v květech k vábení opylovačů. Hromadí se ve vakuolách, pod kutikulou. Silice se uplatňují ve farmacii, potravinářství a kosmetice. Jako příklad nám poslouží skořicová silice, růžová silice, česneková silice, eukalyptová silice.
Třísloviny
Jsou vysokomolekulární polyfenolické látky se schopností srážet bílkoviny, mají lehce svíravou až trpkou chuť, mají antibakteriální a hojivý účinek, v rostlinách se vyskytují v hojném množství. Využívají se v lékařství, ve farmacii a potravinářství. Třísloviny najdeme v borůvkách, oddencích mochny nátržníku, listech maliníku, v čeledi růžovité (Rosaceae).
Vitamíny
Jsou to biokatalyzátory, působí na metabolismus buňky, syntetizovat je umí pouze rostliny, člověk a zvířata je přijímají v potravě. Jsou nezbytné pro životní funkce. Vitamíny se dělí dle rozpustnosti na dvě skupiny: vitamíny rozpustné v tucích A, D, E, K a vitamíny rozpustné ve vodě, např. vitamíny skupiny B, niacin, biotin, kyselina listová, kyselina, askorbová.
AUTOR: MIA WEISSOVÁ A PAVLA DUDKOVÁ, ZDROJ: WWW.FENIX.SAVANA.CZ, WWW.SLUNECNYZIVOT.CZ